Vánoční stromeček, Ježíšek a štědrovečerní hostina v podobě smaženého kapra a bramborového salátu. Tak vypadají klasické české Vánoce, které se v mnohém liší od Vánoc portugalských, francouzských nebo ruských.
ITÁLIE
Také si při zmínce o italských Vánocích vybavíte výbornou bábovku panettone? Italské Vánoce ale nejsou jenom o dobrém jídle, nýbrž o blízkých setkáních. Tradičně začínají Vánoce až na Boží hod po papežově požehnání Urbi et orbi. Večer si Italové dopřávají pečené jehně nebo krocana, a především si užívají přítomnost široké rodiny. V některých krajích si lidé vyměňují dárky až 6. ledna, kdy komínem „přilétne“ čarodějnice Befana. Pravdou ale zůstává, že ve většině regionů dostávají děti dárky už 24. prosince, a to od Babbo Natale, který se až nápadně podobá americkému Santa Clausovi.
NORSKO
Možná vás překvapí, že důležitou součástí norských Vánoc je pohádka Tři oříšky pro Popelku. V Norsku se pohádka poprvé objevila už v roce 1975, a od té doby dominuje vánočnímu programu. Pouze jednou se norská televizní stanice NRK rozhodla, že Popelku nebude na Štědrý den v 11 hodin dopoledne vysílat. Následovaly rozhořčené telefonáty diváků, kteří se dožadovali „své“ Popelky. Jejich prosba nakonec byla vyslyšena, a tak si Norové opět vychutnávají legendární příběh. Norové se o Vánocích těší nejen na pohádky, ale také na Julenissena, který v noci před Štědrým dnem naděluje dárky. Děti mu navíc chystají ovesnou kaši na posilněnou, kterou pokládají za okno.
FRANCIE
U Francouzů obstarává vánoční nadílku Père Noël, tedy Otec Vánoc. Ten si s dárečky pěkně pohraje, neboť některé schovává do punčochy, jiné věší na vánoční strom nebo vkládá do bot. Nedílnou součástí francouzských Vánoc je také bohaté hodování. Povětšinou si Francouzové dopřávají pečeného krocana s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou. V mnoha rodinách nechybí ani le reveillon, což je pokrm z ústřic, a klasické foie gras.
RUSKO
Znalci Ruska jistě vědí, že Rusové slaví Vánoce dvěma způsoby. Někteří na přelomu starého a nového roku, pravoslavně věřící až na Tři krále. Ruské děti netrpělivě vyhlíží Dědu Mráze, který v doprovodu Sněhurky naděluje dárečky. Na vánočním stole nesmí chybět pšeničný nákyp s mandlemi, rozinkami, švestkami a cukrem, dále vepřová pečeně, která doprovází bramborový salát. K ruským Vánocům patří také ozdobená jedlička, která je středobodem domácnosti podobně jako v České republice.
VELKÁ BRITÁNIE
Všichni asi tušíme, že také ve Velké Británii nenaděluje dárky Ježíšek, nýbrž chlapík podobný Santa Clausovi. Britové mu říkají Father Christmas a je pro něj typické, že dárky nosí dětem v noci z 24. na 25. prosince. Povětšinou je zanechává v punčoše, která je připevněná na krbových kamnech. K britským vánočním tradicím patří příprava pudinku, který členové rodiny připravují společně. Zároveň do pudinku ukrývají mince a doufají, že při následné konzumaci natrefí na minci právě oni. Pokud se tak stane, budou mít po celý následující rok štěstí.
PORTUGALSKO
Portugalci oslavují Vánoce 24. prosince, a to konkrétně večer, kdy se na slavnostní večeři sejde celá rodina. Na stolech nechybí ryby, brambory a zelenina. Zároveň se všichni těší na Bolo Rei, vánoční koláč plněný sušeným ovocem. Také v Portugalsku nosí dárky Otec Vánoc zvaný Pai Natal, který je nechává pod vánočním stromečkem, případně v botě u krbu. Mnoho Portugalců je věřících, a tak se mnohdy celé rodiny vydávají po rozbalení dárečků na Misa do Galo (kohoutí mši).
