Kolik hořčic znáte?

Hořčice
ZDROJ: Teigan Rodger/Unsplash
sdílet:

Všichni jsme se s ní setkali. Může být hustá i tekutá, jasně žlutá či nahnědlá, jemná, sladká i pikantní. Hořčice je všestranné dochucovadlo, které se vyrábí z mletých hořčičných semínek, vody, cukru, soli a octa. Možná vás překvapí, že je jedním z nejrozšířenějších dochucovadel na světě.

Pasta z hořčice, ale také samotná semínka, si našly velice rychle zalíbení u strávníků po celém světě. Oblíbená je v Česku, na Slovensku, v Polsku, Rakousku, či Francii, hojně ji používá i indická nebo bangladéšská kuchyně. Najdeme ji i v kuchyních dalších asijských a afrických zemí.

  • Hořčice nachází uplatnění v teplé i studené kuchyni.
  • Dochucují se s ní majonézy, salátové zálivky, marinády i omáčky.
  • Párku v rohlíku by bez ní chyběl ten správný říz, špekáčky opečené na ohni si bez ní mnozí nedovedou představit.
  • V Belgii se z hořčice připravuje dokonce polévka, do které patří i smetana, česnek, petržel a kousky slaniny.
  • Chuť dodává také holandské omáčce.
  • Z jednoho kilogramu hořčičných semínek se vyrobí šest kilogramů hořčice.

Kolik druhů znáš?

Za dlouhá staletí, kdy se na polích sklízela hořčičná semínka, vznikla řada druhů a variant tohoto oblíbeného dochucovadla. Představíme vám stručně ty nejznámější.

  • Plnotučná

Varianta, která se u nás drží na přední příčce oblíbenosti. Má jemnou chuť, ve které vyniknou mletá semena bílé hořčice. Žlutou barvu získává obarvením kurkumou, z pohledu jakosti musí plnotučná hořčice splňovat českou vyhlášku. Průměrná roční spotřeba hořčice u nás se vyšplhala na 2,5 kilogramu na hlavu.  

Objevte kouzlo i jednoduchost domácí hořčice

Objevte kouzlo i jednoduchost domácí hořčice

Více

  • Bavorská hrubozrnná

Německá verze nasládlé temně hnědé hořčice dokonale souzní s grilovanými klobásami. Za objevitele této pochoutky je označován Mnichovan Johann Conrad Develey.

V roce 1854 přidal k namletým hořčičným semenům ocet, notnou dávku cukru, koření, vodu, sůl a cibuli. Sladká, a přitom výrazná hořčice, je příjemnou obměnou naší žluté klasiky.

  • Dijonská

Výroba francouzské dijonské hořčice, která má výraznou štiplavou chuť, se po staletí téměř nezměnila. Původně se sice využíval mošt z mladých hroznů, dnes je častěji nahrazován již vyzrálým francouzským bílým vínem.

Pravá dijonská hořčice by měla mít označení AOC, tedy evropskou známku Chraněného označení původu. V místě jejího vzniku, tedy Dijonu, bychom ji dnes ale hledali marně. Poslední továrna na sytě žlutou hořčici byla uzavřena v roce 2009, výroba se následně přesunula do přilehlých měst a vesnic. Řemeslné výrobny tak můžete navštívit i dnes.

Zapečené brambory s dijonskou hořčicí

Zapečené brambory s dijonskou hořčicí

Více

  • Kremžská

Z rakouské Kremže se k nám dostala nahnědlá hořčice, ve které se mísí bílá i černá semena. Je sladší než plnotučná, a obsahuje kousky nahrubo umleté černé hořčice.

Stejně jako v Dijonu bychom původní závod hledali jen těžko, její výroba se přesunula do přilehlých měst v Dolních Rakousích, ale také do Vídně. Pravá kremžská hořčice se zjemňuje vínem, nikoli octem.

Kvalita kremžské hořčice se řídí českou legislativou stejně jako plnotučná.

  • Anglická

Jasně žlutou barvou a hustou konzistencí se vyznačuje anglická hořčice. Její ostrá chuť je výraznější než u jiných druhů, proto se hodí do vařených omáček či k masu. Nejznámějším výrobcem je Colman´s of Norwich, který zahájil výrobu v roce 1814. Vyráběly se dvě varianty - klasická hořčice v podobě pasty a prášková verze.

  • Americká

Američané ji přidávají do dresinku, omáček, na hot dog, k párku či sendviči nebo hamburgeru. Americká hořčice je jemná žlutá a barví se kurkumou.

Poprvé ji představil v roce 1904 George J. French. Americká hořčice dodnes nese jeho jméno - prodává se pod značkou French's

  • Další druhy

Mezi méně známé varianty hořčice můžeme zařadit medovou, skvěle se hodí ke kuřecímu masu či do salátových zálivek.

Ovocná hořčice byla vytvořena ve 14. století v oblasti Lombardie. Velké kousky ovoce byly konzervovány v horkém hořčičném sirupu, a nejčastěji se servírovaly ke zvěřině. Takto se uchovávaly višně, jablka, kdoule či třešně.

Feferonková hořčice využívá sílu chilli papriček a pořádně vás prohřeje. K ochutnání je také pivní varianta, kde je ocet nahrazen právě nápojem z chmelu. 

Kapku něčeho ostřejšího nabízejí především americké hořčice, ve kterých může být přidaná whiskey, koňak i brandy.

Mostarda di Cremona – ovocná hořčice

Mostarda di Cremona – ovocná hořčice

Více

Historie stará 4 tisíce let

Archeologové odhalili v údolí řeky Indu vykopávky s rostlinami hořčice, už kolem roku 1850 př. n. l. civilizace tedy znala tuto plodinu.

  • Prvním národem, který hořčici začal využívat jako koření, byli pravděpodobně Římané. Semínka hořčice smíchali s nekvašeným moštem z vinných hroznů, získali tak hořčičný mošt.
  • První zmínky o hořčici najdeme v kuchařce z konce čtvrtého století, recept popisuje směs hořčičných semínek, kmínu, pepře, libečku, kopru, tymián, celeru, cibule, oregana, medu, octu, rybí omáčky a oleje.
  • Ve sbírce římských receptů se tato směs používala jako glazura na pečeného kance.

TIP Kombinaci originální francouzské dijonské hořčice a medu si zamilujete na první ochutnání. Vyzkoušejte Medovou hořčici Maille a nikdy nebudete chtít jinou. Perfektně se hodí ke grilování či jako základ marinád nebo salátových dresinků. 

 

Jaké pokrmy si nedovedete představit bez hořčice? Svěřte se nám do komentářů pod článkem.

Autor: hana.kovarikova

Obchod Apetit