Kolik třešní, tolik višní

sdílet:
Někdo dává přednost sladkým třešním, někomu zase více chutnají pikantní višně. Přečtěte si, jaký je mezi nimi rozdíl a k čemu se třešně a višně hodí v kuchyni. Podělíme se s vámi i o nejlepší recepty na koláče, poháry i další dezerty z třešní a višní. Chybět nebude ani návod, jak si uvařit výborný domácí džem.

Jak třešně, tak višně patří do rozvětveného rodu slivoní (prunus) a jsou tak příbuzné nejen navzájem, ale i se švestkami, meruňkami, broskvoněmi, mandloňemi, trnkou a mnoha dalšími. Předkem kulturních odrůd třešní a višní není kupodivu planě rostoucí třešeň ptáčnice – ta je naopak podle Výzkumného a šlechtitelského ústavu v Holovousích mnohonásobným náhodným křížencem mezi třešněmi a višněmi. Má se za to, že třešně i višně pocházejí z východní a jihozápadní Asie a odtud se šířily na západ. Archeologové pecky z třešní nacházejí v Evropě ve vrstvách z doby bronzové, takže je jisté, že nás červené plody provázejí už od dávné historie. Na našem území jsou třešně jako hospodářské stromy zmiňovány už ve středověku.

Jaký je rozdíl mezi třešní a višní

Z hlediska dozrávání jsou ranější třešně, jejichž první odrůdy můžeme sklízet už koncem května. Podle toho, kdy která odrůda dosáhnou plné zralosti, pak sezonu třešní dělíme na 1. až 8. třešňový týden. Trvá tedy přibližně od 25. května do 25. srpna. Podle třešňových týdnů se pak určuje i doba dozrávání višní. Ty dosahují zralosti o něco později než jejich slaší kolegyně, takže první višně můžeme sklízet v 2. až 3. třešňovém týdnu – nejranější odrůdy dozrávají tedy zhruba v polovině června.

Visně a třešně se liší velikostí plodů, vzrůstem stromu i tvarem jeho koruny. Třešně jsou vyšší a mohutnější. U mnoha odrůd višní rostou plody na dlouhých, tenkých, převislých větvích. Plody višní mají drobnější pecku a bývají menší než třešně. Ovšem kdyby byl někdo na pochybách, stačí ochutnat. Třešně jsou sladké, višně kyselé. A to určuje i jejich použití v kuchyni. 

Kde použít višně a kde třešně

Třešně se hodí k přímému konzumu, višně obvykle spíš zavařujeme.

Višně

Jejich kyselá chuť se skvěle uplatní v džemech, kde naopak třešním kyselý tón trochu chybí, takže ideálním řešením je udělat zavařeninu, v níž se třešně s višněmi snoubí v dokonalé harmonii. Skvělou surovinou jsou višně i v případě sirupu, někdy narazíte i na jemný višňový ocet. Cukr při zavařování kyselost višní výborně vyváží, vynikající jsou tedy i višňové kompoty. Když kompotované višně použijete v koláči či dortu, jeho chuť bude zajímavější. Ve švarcvaldském dortu kompotované višně marinované v třešňové pálence vytvoří žádaný protipól sladké šlehačky a čokoládového korpusu. Plody staré odrůdy tmavě zbarvených višní Morela se naložené v cukru a alkoholu staly základem oblíbených višní v čokoládě.

Džem z višní a rybízu

Více

Třešně

chrupky_ylanite_koppens_pexels

Jsou nejchutnější čerstvé, i když ani třešňový kompot nebo džem není k zahození. V případě zavařenin skvěle souzní s kyselejším ovocem – pokud je nechcete míchat s višněmi, můžete zkusit kombinaci s červeným rybízem či ostružinami. Léto bez třešňové bublaniny jako by ani nebylo. Na rozdíl od meruněk třešně tepelnou úpravou neztrácejí svoji sladkost: když zkusíte ovocné knedlíky místo meruňkami naplnit třešněni, ani nebudete muset dovnitř místo pecky vládat cukr.

Zvláště chrupky s tužší dužninou výborně drží během pečení tvar a nepouštějí tolik šťávy. Třešňový koláč bude vždycky dobře vypadat. Klasickým receptem s třešněmi je clafoutis. Skvělým společníkem třešní je v dezertech mák. Třešně se uplatní v pohárech i ve zmrzlině, ale pokud máte rádi kontrastní chutě, zauvažujte, zda je čas od času nevyměnit za jejich kyselé sestřenky.

Třešňový clafoutis

Více

Džem z třešní a ostružin

Více
Autor: Lucie Velek

Obchod Apetit