Mexičané milují oslavy, které trvají až do rána. Dušičkové období je tak jednou z mnoha příležitostí, Día de los muertos prý dokonce slaví víc než Vánoce. Den mrtvých začíná 31. října a slaví se tři dny až do 2. listopadu, kdy začínají naše Dušičky.
Leckterý křesťanský svátek má v Latinské Americe svoji netradiční podobu, především díky povaze původních obyvatel a jejich dávných, pohanských slavností. Propojuje se tak minulé se současným. Výjimkou není ani mexický Día de los muertos – Den mrtvých.
- Aztékové své mrtvé předky uctívali, ale netruchlili pro ně. Ve stejném duchu k nim přistupují i soudobí Mexičané.
- Žádné slzy, zato spousta hudby, veselého tance a skvělého jídla. Protože nejen život, ale i smrt si zaslouží oslavu.
- V dušičkových dnech pobíhají po ulicích rozesmátá strašidla, které vede smrtka Catrina.
Den mrtvých začíná 31. října a slaví se tři dny až do 2. listopadu, kdy začínají naše Dušičky. Původ tradice údajně sahá ještě před koloniální období tří tisíce let zpátky.
Původně se všichni mrtví oslavovali počátkem léta. S příchodem katolíků se pohanská tradice posunula na datum, které více odpovídá tradičním křesťanským svátkům, tedy naší Památce zesnulých.
- I přes velkolepost fiesty představuje Den mrtvých pro mexické rodiny důležitý duchovní čas. Čas potkat se, zavzpomínat a oslavovat své předky. Jak už jsme zmínili, Día de los muertos a jeho obřady mají v mexické tradici hluboké kořeny a jsou oslavovány napříč celou zemí rok co rok.
- Způsob oslav se mírně liší region od regionu, například v některých zvycích a jídle, které se podává. Vždy je to ale pestrá party plná skvělé zábavy.
Jídlo pro mrtvé
Nás samozřejmě zajímají především kulinární radovánky. A – jako vždy v Mexiku – je to pořádně žhavá jízda.
- Oslava Dne mrtvých nemůže proběhnout bez pan del muertos – umrlčího chlebíčku. Sladký nadýchaný bochník z kynutého těsta se sype cukrem a zdobí umrlčími hnáty (samozřejmě připravenými ze stejného těsta).
- Další typickou dušičkovou sladkostí v Mexiku jsou cukrové lebky zdobené ornamenty. Vyrábějí se v nejrůznějších velikostech. Nejedí se, slouží jako dekorace. Představují mrtvé, kteří již navždy odešli.
- Sladkou fiestu doplňují také jídla, které jsou běžně k dostání po celý rok, nejen ve dny sváteční. Patří k nim smažené churros s čokoládovou omáčkou. Tuhle křupavou dobrotu často koupíte na ulici v kornoutu jen tak do ruky.
- Mrtví si zřejmě oblíbili i karamelový flan. Ten je v Mexiku natolik populární, že během dnů oslav mrtvých lemují ulice vedoucí ke hřbitovům stánky jeho prodejců.
Piknik na hřbitově
Než začnou oslavy, připraví každá mexická rodina malý oltář, u kterého nechybí fotografie zemřelých. Náležitá péče se věnuje také hrobům, které se očistí a upraví. Když vypukne fiesta, vrací se rodina na hřbitov s košíky plnými jídla, která mrtví za svého života milovali. Jídlo si ale vychutnají živí.
- K nejčastějším pokrmům patří sopa de tortilla, jednoduchá polévka z rajčat a chilli, do které si každý přidává přísady dle své chuti.
- Dále nechybí mole negro, hustá, tmavá omáčka podávaná s masem a rýží. Každá rodina vaří tu svoji. Recept na ni se často dědí z generace na generaci.
- A co ještě byste v Mexiku na Den mrtvých ochutnali? Tacos plněné masem, sýrem, zeleninou a různými salsami. Často se jedí jako předkrm.
- Dále třeba tradiční tamales, malé balíčky z kukuřičné mouky plněné masem a dalšími náplněmi.
To vše se bohatě zapíjí. Některé nápoje jsou s alkoholem, jiné si můžou dát i děti. K nejoblíbenějším patří pivo, mezcal, ale také ovocné šťávy či horký kukuřičný nápoj atole.
Zdroj: Apetit
