Dobrý den, paní Šafářová,
mandarinky určitě přidat můžete, ovšem pokud máte na mysli kompotované, nechte je opravdu dobře okapat. Čokoládového krému vám bude určitě stačit poloviční množství (viz Poznámka redakce). Pod marcipán se totiž tento krém opravdu nehodí, také proto, že je tmavý a mohl by prosvítat. Pod marcipán či jinou potahovací hmotu doporučujeme krém máslový. Jak na to, si můžete přečíst v našem receptu na svatební dort: https://www.apetitonline.cz/recept/tripatrovy-svatebni-dort – najdete tam i návod na máslový krém. Držíme palce, ať se dort povede na jedničku :-)!

Dobrý den, Katko, mrzí nás, že recept nevyšel, jak by měl. Bohužel na dálku Vám nejsme schopni poradit úplně přesně, protože nevíme, jaké suroviny a postup jste použila. Ale za předpokladu, že jste postupovala podle receptu, použila čokoládu s vysokým podílem kakaa (60 % a více) a smetanu ke šlehání, měl by recept fungovat. Je pravda, že podíl smetany vůči čokoládě je o něco vyšší než klasický rozpis 1:1, kdy se na stejnou váhu čokolády používá totéž množství smetany, poleva tedy bude zpočátku tekutější. Ale i tak by měla mít po vychlazení konzistenci krému. Pokud i po úplném vychladnutí zůstává poleva tekutá, doporučovala bych ji nad vodní lázní opět trochu rozehřát a přidat do ní 100 g najemno nasekané hořké čokolády. Po jejím rozpustění vyčkejte, až poleva zchladne na pokojovou teplotu (měla by být ještě tekutá, ale nikoli už teplá), a aplikujte ji na dort. Ten poté dobře vychlaďte – v lednici by poleva měla ztuhnout.

Dobrý den, Veroniko, myslíme si, že soda určitě na drobivost či soudržnost těsta nemá vliv. I v kypřicím prášku do pečiva, který se občas pokládá za protipól sody, je ve skutečnosti hlavním kypřícím činitelem hydrogenuhličitan sodný neboli jedlá soda, druhou složkou jsou pak kyselé soli, nejčastěji fosforečnany, jejich reakcí při styku s tekutinou a za působení tepla dochází k uvolňování oxidu uhličitého a tvorbě vodní páry, které jsou příčinou nakypření těsta. V našem receptu kyselou složku pro žádoucí reakci dodává podmáslí. Takže by neměl být rozdíl mezi těstem kypřeným práškem do pečiva a sodou. Třinový cukr by drobný vliv na konzistenci těsta mít mohl, podle naší zkušenosti bývají dezerty s ním trochu vlhčí a vláčnější (i když opět z chemického hlediska není rozdíl mezi řepným či třtinovým cukrem, v tomto případě může hrát roli pozůstatek melasy, která je v hnědém, nerafinovaném/částečně rafinovaném cukru obsažena). Ale hlavním důvodem, proč se s dortem po prokrojení hůř pracuje je, že obsahuje hodně vlhkých ingrediencí a ze své podstaty je těsto vlhké a drobivé. Doporučili bychom ho příště před prokrojením nechat přes noc v chladu odpočinout (klidně i zabalený v alobalu), aby si těsto trochu sedlo a zpevnilo se. Pro manipulaci s pláty je pak užitečné si pořídit plochý kulatý tác s rukojetí (prodávají ho cukrářské potřeby), s jehož pomocí můžete přenášet či přemisťovat pláty i celý dort bez rizika potrhání či zborcení.

Dobrý den, paní Kuchtová,
máte pravdu, je to hodně, ale recept obsahuje i hodně hořké čokolády, kakao a kávu, které sladkost vyvažují. Určitě ovšem můžete trochu cukru ubrat a upravit tak výslednou chuť podle svých preferencí :-). Cukr ovšem plní i určitou "strukturní" funkci, takže ho nesnižujte přehnaně, aby se příliš nezměnila textura těsta. Pod 200 g bychom asi nešli :-).

Držíme palce, ať se dort vydaří, redakce Apetitu