V létě je všeho dostatek, což ovšem o zimních měsících říct nemůžeme. Jak si dopřát plody léta i v zimě? Stačí je správně konzervovat. Konzervování ale v moderní době ztratilo na popularitě, což pravděpodobně souvisí s všeobecným přehlcením trhu. Čerstvou zeleninu a ovoce totiž seženete v obchodech i v zimě, ovšem kvalita a cena se s létem nedá srovnávat.
Proč konzervovat a zavařovat?
Jednoduše máte přehled, co do sklenic dáváte! Nemusíte zkoumat složení, alergeny nebo zbytečnou chemii. Můžete si být jistí kvalitou potravin, které jste se rozhodli konzervovat, a snadno zužitkujete i případné přebytky ze zahrádky a lesa. Za zmínku také rozhodně stojí fakt, že domácí konzervace je poměrně jednoduchá a především levná metoda uchování potravin. Nemusíte se tedy bát ani o svou peněženku.
Jak zvolit správnou metodu konzervování?
Pokud se rozhodnete konzerovat, můžete si vybrat hned z několika různých způsobů. Vždy je ovšem potřeba dobře zvážit, se kterým druhem zeleniny či ovoce zrovna pracujete a jak ho chcete dále využit. Obecně platí, že pro zeleninu se hodí vyšší teploty a ovoci stačí nižší. Nejčastější metody jsou nakládání do octa, konzervace cukrem, zahušťování tekutých hmot, sušení a fermentace
1) Nakládání do octa
Jedná se o metodu konzervace, kdy zeleninu naložíme do octového rozvaru. Ten se skládá z vody, octa, cukru a většinou se přidává i koření nebo bylinky. Můžete použít rychlou nebo delší metodu nakládání.
Rychlá, jak už název napovídá, má časovou výhodu. Jde prakticky jen o nakrájenou zeleninu, kterou naskládáte do zavařovací sklenice (pokud chcete opravdu rychle podávat stačí miska) a zalijete horkým octovým rozvarem. Jakmile sklenice vychladne, můžete podávat. Metoda se hodí pro zkřehnutí zeleniny jako je mrkev (tu můžete nechat zkřehnout i za pomoci solného roztoku), ředkvičky, řapíkatý celer, okurky a květák. Takto upravená zelenina skvěle poslouží i k doplnění a ozvláštnění pokrmů. Zelenina vám takto v lednici vydrží cca dva týdny až měsíc (podle druhu).
Další metoda se skládá z kombinace naložení do octového rozvaru a zavaření při vysoké teplotě. Takto ošetřená zelenina vám vydrží i několik měsíců a zaručuje propojení všech chutí. Hodí se na ni skoro cokoliv, navíc nemusíte sklenice ukládat do lednice, ale chladná tmavá spíž jim naprosto postačí. Doporučujeme se vyhnout přímému slunečnímu záření. Nejpopulárnější jsou u nás určitě nakládané okurky. Při nakládání okurek se budete vypořádat s odvěkou otázkou – „S koprem nebo bez kopru?“ Tento spor je snad ještě starší, než ten, zda kance podávat s šípkovou omáčkou nebo se zelím. Mimo okurek si určitě pochutnáte i na šalotkách, chřestu a paprikách.
2) Konzervace cukrem
Cukr je výborným konzervačním prostředkem, jelikož brání rozvoji mikroorganismů. U této metody je důležité množství přidaného cukru. Některé recepty používají takové množství cukru, že se nemusí doplňovat sterilací. Jedná se třeba o sirupy. Ty můžete připravit z ovoce jako jsou citrony či rybíz, skvělý je ale i sirup z květů černého bezu či zázvoru. Ten vás v zimních měsících určitě postaví na nohy.
Z ovoce si doma můžete udělat i výtečné kompoty. Připravené plody naskládáme do zavařovacích sklenic a zalijeme cukrovým rozvarem. Pokud si na ovocném kompotu chcete pochutnat i v zimě, sterilaci se opět nevyhnete. Pro kompoty se skvěle hodí především peckové ovoce - meruňky, broskve, třešně i višně – ale báječná jsou i jablka nebo angrešt.
3) Zahušťování tekutých hmot
Ano, máme na mysli především přípravu džemů a marmelád. Domácí jsou totiž o tolik lepší! Navíc máte téměř nekonečné možnosti kombinací chutí, takže můžete popustit uzdu fantazii. Nebojte se experimentovat! Nejedná se o nic složitého. Ovoce rozvaříte s cukrem (klasickým či želírovacím), vodou a kořením, zredukujete či zahustíte, a pak sterilujete. Dobře zavařená marmeláda nebo džem vám takto vydrží ve spíži opravdu dlouho. U snídaně si pochutnáte na višňové marmeládě nebo broskvovém džemu s levandulí.
Obdobně si můžete připravit i rajčatový základ na omáčky. Využijte letní rajčata, která mají díky zrání na slunci vynikající plnou a sladkou chuť. S těmi zimními se nedají srovnávat. Můžete si tedy připravit domácí passatu, kečup nebo rovnou rajčatovou omáčku sugo.
4) Sušení
Hlavní roli hraje při sušení všech možných plodů rozhodně sušička. Bez ní se obejdete v případě hub. Zde vám bude stačit jen slunce, pár plechů a nekonečná trpělivost při krájení. Potřebujete totiž opravdu tenké plátky. Sušené houpy jsou pokladem každé spíže. Můžete je dávat do omáček, připravíte z nich výborné rizoto a oblíbenou bramboračku.
Sušení ovoce už je o poznání složitější. Bez sušičky se zde neobejdete. Pokud ovšem patříte mezi vášnivé sběrače letních plodů, tak se vyplatí do ní investovat. Takto ošetřené ovoce můžete využít na ozdobu, při pečení nebo jen samotné jako zdravou svačinku.
5) Fermentování
Fermentace neboli kvašení patří mezi nejstarší způsoby konzervace potravin. Proces je o něco pracnější, ale dodává zelenině jedinečnou chuť. Připravit si můžete třeba korejské národní jídlo kimci.
Více o kvašení si můžete přečíst v našem článku.