Menu inspirované první republikou: Uvařte si retro oběd
Zajímá vás, na čem si pochutnávali lidé před sto lety? Ve všední dny se podávala bezmasá jídla, ve svátek a neděli si lidé dopřávali maso. Sestavili jsme pro vás menu, které je inspirované jídelníčkem lidí, kteří žili za první republiky. A to nejen těch z vyšší třídy, ale i z té dělnické.
Vepřo knedlo zelo
Pečené vepřové maso, houskový knedlík a kysané zelí. Sváteční pokrm, který se v české kuchyni připravuje již po staletí. Vznikl v českých zemích a podobné pokrmy připravují i naši sousedé v Německu a Rakousku.
Kančí maso se šípkovou omáčkou
Na zvěřinových hodech nesmělo chybět kančí maso se šípkovou omáčkou. A tak je tomu dodnes. Při přípravě masa si dejte záležet, nespěchejte a pomalu jej pečte.
Tip: Na šípkovou omáčku si pořiďte kvalitní šípkovou zavařeninu.
Staročeské kyselo
Dělnické třídy často obědvali i večeřeli hustou polévku s chlebem. Bramboračka, kyselo, česnečka, zkrátka polévky, které opravdu zasytí. V kyselu se snoubí kombinace brambor, vajec a sušených hub, jež provoní celý dům. K polévce stačí ukrojit pár krajíců chleba a máte postaráno i o druhý chod.
Nudle s mákem
Nudle s mákem aneb jídlo všedních dnů. Na tento pokrm si vystačíte s minimem surovin. To je hlavní důvod, proč byly nudle častým pokrmem i v minulosti. Kromě nudlí se můžete setkat i se škubánky s mákem nebo s makovými šiškami. Škubánky jsou oblíbeným jídlem dětí.
- Sladká jídla (koláče, buchty, knedlíky, omáčky a kaše) se dříve podávala jako hlavní plnohodnotný pokrm.
Bábovky, záviny a buchty
Již naši předci měli mlsné jazýčky a hospodyňky přemýšlely, čím pohostit návštěvy. Největší úspěch vždy sklidily bábovky, makové či ořechové záviny a buchty.
- Štrúdly, záviny, bábovky, rolády, dorty a další cukrářské výrobky byly považovány za sladkou tečku, která se zejména v městských a bohatších rodinách podávala vždy po nedělním obědě a často i ve všední den jako zákusek. Mezi tradiční dezerty patřil i omeletový (dnes mu říkáme palačinkový) dort.
Omáčky
Mezi oblíbenou omáčku patřila svíčková, která pochází ještě z dob Rakouska-Uherska. Dále pak ta z pečeného masa nebo nakládaná s citronovou šťávou a vínem. Na hovězí maso neměli lidé z nižších tříd peníze, jedlo se spíš to levnější vepřové a koňské. Navíc jen jednou týdně – v neděli nebo ve svátky.
Mezi další recepty z 20. let minulého století patří knedlík s vajíčkem, svítek, zelňáky, telecí karbanátky, husí játra, šunkofleky nebo bílá polévka, kterou měl rád i T. G. Masaryk.
