Levně a chutně aneb Jídlo za pár korun

I když naši předkové sahali často hluboko do kapsy a neměli takový výběr surovin jako my dnes, dokázali připravit skvělé pokrmy, které se staly součástí tradiční české kuchyně. Ne prostá jídla jsme nezanevřeli ani v době luxusních restaurací a moderních bister. Pokud i vy hledáte inspiraci na levná a vydatná jídla, z našich receptů si jistě vyberete.
Část české lidové kuchyně zrcadlí život chudých lidí. Návratem k tradicím zbytečně nezatížíme peněženku, naučíme se neplýtvat jídlem a možná prospějeme zdraví. Prostá česká kuchyně je plná výživově hodnotných jídel!
Skromná jídla z toho, co bylo
Na talíři se často namísto masa objevovaly levnější potraviny. Především vypěstované obilniny – pohanka, jáhly, kroupy.
- Rozhodně tyto plodiny vyzkoušejte, jsou bohaté na řadu vitamínů a minerálů. Dají se z nich připravit tradiční slané i sladké kaše, placky, nákypy, a směsi na způsob rizota. Naši předci z nich vařili různé kaše a husté polévky, které se jedly jako hlavní chod.
Pro doplnění bílkovin nesměly chybět ani luštěniny. Fazole, čočka i hrách se připravovaly na mnoho způsobů.
- Připravte si hrachovou kaši, polévku nebo šoulet.
- Čočku nemusíte být vždy jen na kyselo, chutná je i hustá čočková polévka nebo ji uvařenou přimíchejte do salátu.
- Hustá fazolová polévka nebo zapečené obří fazole vás zasytí po zbytek dne.
Dalšími surovinami, které zasytily a doplnily bílkoviny a vápník byly vejce a mléčné výrobky – především kefír, tvaroh a podmáslí. V sezoně pochopitelně nesmělo chybět ovoce a zelenina ze zahrádky. Co se nespotřebovalo okamžitě, nasušilo se a zavařilo na zimní období.
- Ve spíži lidé skladovali kysané zelí, povidla a další zavařeniny.
- Zpracovávaly se celé suroviny a plodiny, máloco přišlo na zmar.
- Polévky či vývary můžete připravit i ze zbytků, slupek, odřezků a jiných částí, které se běžně vyhazují.
- Starší pečivo rozpečte, připravte z něj krutony nebo strouhanku.
Houby a lesní plody
Nedílnou součástí tehdejšího jídelníčku byly houby. Z čerstvých připravili rychlou smaženici a nasušené zásoby využili do tradičního houbového kuby nebo bramborové polévky.
- Bez povšimnutí nenechali ani ostatní lesní plody jako borůvky, brusinky, maliny nebo ostružiny.
- Sbíralo se i ovoce, které rostlo podél cest. Nejčastěji jablka, hrušky, švestky, slívy a špendlíky.
- Podobně na tom byly i vlašské a lískové ořechy, na některém území i jedlé kaštany.
Opomíjené části
Ve městě si méně majetní obyvatelé dopřávali levnější kousky masa. Oblíbené byly téměř všechny vnitřnosti, které si lidé dopřávali v nejrůznějších úpravách.
- Dnes už je jíme méně než kdysi, ale například taková játra nejsou vůbec drahá, a přitom je to pochoutka a současně výborný zdroj železa a některých vitaminů.
- Chutné a cenově dostupné jsou také srdíčka nebo ledvinky.
- A dršťková polévka patří dodnes mezi jedno z našich národních jídel.
- Silné vývary připravíte i z drůbežích skeletů a hovězích či vepřových kostí.
- Vývar z uzených žeber je ideální základ pro hustou a sytou zelňačku, uzenou polévku, ale také boršč.
Brambory na nespočet způsobů
Velmi důležitou složkou byly brambory. Daly se snadno uskladnit i na zimu a jejich výhoda je, že se dají připravit jak naslano, tak i nasladko.
- Velmi skromné a levné jídlo jsou pečené brambory, brambory s tvarohem, bramborové knedlíky se smaženou cibulkou nebo neodolatelné bramboráky.
- Milovníci sladkého jistě vyzkouší bramborové šišky s mákem nebo strouhankou, sladké knedlíky z bramborového těsta, škubánky a lokše.
Zdroj: Autorský článek redakce Apetit