Přihlášení do mého Apetitu


Přihlášení


Nová registrace Zapomenuté heslo

Kulinární jízda Evropou: 59 ověřených receptů

Kulinární jízda Evropou: 59 ověřených receptů

Stačil jeden virus a svět se změnil a cestování obestírá nejistota. To ovšem neznamená, že si musíme odepřít všechna ta báječná jídla, na kterých bychom si v zahraničí pochutnávali. Apetit vás zve na kulinární cestu Evropou. Začneme u sousedů.

 

Slovensko

Bratři Slováci své hranice Čechům už otevřeli, ale i kdybychom se letos v létě do Tater nebo na Malou či Velkou Fatru nevydali, pochoutky z tamních hor si neodepřeme.

Polsko

U našich dalších slovanských sousedů zatím otevření hranic pro turisty jisté není, a tak si musíme polské dobroty, které jsme se naučili milovat na výletech do Vratislavi, Krakova, Varšavy, Toruně či Bělověžského pralesa, Gdaňsku, Sopot nebo Gdyně, uvařit sami.

  • Mezi nejznámější polská jídla patří bigos a pirohy, které mohou být plněné bramborami, tvarohem, houbami, zelím i masem. 
  • V létě osvěží studená polévka chlodnik. Moc nám chutná i koláč mazurek.

Německo

V Apetitu je největší znalkyní tamní kuchyně redaktorka Stáňa, která nedá dopustit na německé dezerty. Nejsou možná tak proslulé jako rakouské ani tak rafinované jako křehké dortíčky francouzské kuchyně, ale jejich domácká solidnost je nám, Čechům, blízká a milá.

Rakousko

 

Do oblíbeného turistického cíle asi bude v létě cestování možné, ale pro ty, kteří letos Vídeň, Salcburk nebo Alpy nenavštíví, máme pár receptů, díky nimž mohou zavzpomínat na tamní pohostinnost.

  • Neutuchající popularitě se těší legendární Sacherův dort, vídeňský řízek s bramborovým salátem nebo tafelspitz, boduje i trhanec, oblíbený dezert stařičkého mocnáře Františka Josefa I.
  • A nezapomněli jsme ani na linecký koláč.
  • V horách se podávají vydatné vývary s pořádně baculatými knedlíčky.

Maďarsko

Dalo světu perkelt  a guláš, který nemusí být nutně jen hovězí, jak ho děláme u nás, zkuste třeba variantu z ryb. Rybí je i slavná polévka halászlé, kterou si můžete dát v Budapešti i u Balatonu. Smažené langoše kdysi kralovaly stánkům i v naší vlasti, v posledních letech se ale na ně musíme opět vypravovat do země původu. 

Slovinsko

Na cestě k moři touto malebnou zemí často jen projíždíme, což je škoda. Slovinsko má totiž kromě příjemného hlavního města také majestátní hory, hluboké jeskyně a divukrásná jezera, dobré víno a výborné jídlo.

Chorvatsko

Stačí dvě slova: plieskavica a burek – a jako bychom se už ocitli na pláži omývané azurovým mořem. Vyzkoušet můžete i chorvatskou verzi pokrmu džuveč, který je oblíbený po celém Balkánském poloostrově. 

Bulharsko

Zdejší kuchyně podobně jako v ostatních státech Balkánského poloostrova využívá bohatství ovoce a zeleniny, které se tu pěstují.

  • Kdo by neznal šopský salát nebo osvěžující studenou okurkovou polévku tarator?
  • Zároveň je ovlivněna i dlouhým obdobím, kdy byla součástí osmanské říše, a proto je v ní patrný orientálná vliv. Oblíbené je jehněčí a skopové maso – zkusit je můžete třeba opět v džuveči nebo v čevabčiči

Řecko

Atmosféru řecké taverny můžete vyčarovat i doma na terase či zahradě pod stromy, jejichž listí vám bude šumět nad hlavou místo moře. Vychutnejte si musakuplněné vinné listy nebo vepřové suvlaki tzatziki, nalijte si ouzo, přivřete oči a představte si, že sedíte pod prastarými olivovníky…

Turecko

Větší část Turecka leží v Asii, ovšem třeba takový Istanbul (až do 20. století známý jako Konstantinopol), jímž prochází hranice dvou kontinentů, je a byl jak branou Orientu, tak místem, kde se už od antických dob psaly dějiny Evropy. Tamní kuchyně má orientální charakter plný intenzivních chutí.

Itálie

Italskou kuchyni není třeba představovat, všichni milujeme pizzu, špagety aglio e oliorizoto nebo hit našeho porevolučního dospívání – tiramisu. Výborné jsou ale i další dezerty – třeba koláč italské babičky nebo křehké trubičky cannoli. Kombinaci silné kávy, italské zmrzliny a dezertního vína si vychutnáte v poháru affogato. Přestože většina z nás si italskou kuchyni spojuje hlavně s těstovinami, ty tvoří jen její část.

  • Italové umějí skvěle i maso – koneckonců náš oblíbený řízek k nám doputoval přes Víden z italského Milána, kde ho kromě strouhanky obalují i v parmazánu, a jejich úprava telecích kolínek neboli ossobuco dokazuje, že i méně atraktivní řezy masa mohou být neodolatelnou lahůdkou.
  • Zkusit můžete i vitello tonnato, telecí v tuňákové omáčce, nebo tenoučké závitky involtini. Itálie je velká země, a tak mají jiné speciality na severu, kde ční horské vrcholy, a jiné na jihu v horké Sicílii.
  • V údolí Aosty pod horou, které Francouzi říkají Mont Blanc a Italové Monte Bianco, vám nabídnou hustou kapustovou polévku se sýrem, na pobřeží zase dostanete výborné ryby nebo plody moře, ochutnat je můžete třeba v polévce či s těstovinami.

Španělsko

Jako v mnoha přímořských státech španělská kuchyně s oblibou pracuje s rybami a plody moře, setkáte se s nimi i v oblíbené paelle, jejímž základem bývá rýže, další suroviny se liší podle regionu i rodinné tradice kuchaře – mimo krevet a mušlí může do paelly přijít i vepřové nebo kuřecí maso, někdy narazíte i na kachnu či králíka. Ve vnitrozemí se připravovala i paella bez mořské havěti, zato s hlemýždi.

  • Celosvětově populárním jídlem je studená polévka gazpacho a velké oblibě se těší i malá jídla k vínu čili tapas, jejichž sláva – podobně jako v případě sladkých smažených churros – už dávno překročila hranice Španělska.

Portugalsko

Kromě portského vína je rovněž proslulé i svými sardinkami, které se odtud nejen vyvážejí v plechových konzervách, ale místní je s chutí konzumují i čerstvě připravené hned po vylovení. Další portugalskou specialitou je zelená polévka caldo verde nebo pochoutka z jednoho hrnce z kraje Algarve cataplana. Vyzkoušet můžete i pikantní verzi pečeného kuřete.

Francie

Po staletí bývala mekkou všech kulinářů, gurmetů i začínajících kuchařů. Stejně jako krejčovinu i kuchařské a cukrářské umění dovedli francouzští mistři k dokonalosti. Ale kromě vysoké kuchařiny ověnčené mnoha hvězdičkami ze známého (původně motoristického) průvodce najdete ve Francii i rychlá jídla typu croque madame z nedbale šik bister nebo syté, sedlácky robustní venkovské pokrmy, jako jsou třeba cibulačkahovězí bourguignonnavarin, fazolový cassoulet či provensálský slaný koláč pissaladière.

Belgie

Stojí trochu v kulinárním stínu sousední Francie, přesto dala světu speciality, které fungují jako ultimátní ‚comfort food‘ – jídla, která sice nejsou zrovna zdravá, ale mají schopnost nasytit, potěšit a utěšit, když máme prázdný žaludek a smutek v srdci. Vafle a hranolky!

  • Na fritjes (vlámsky) či frites (jak jim říkají francouzsky hovořící Valoni) jsou Belgičané nesmírně pyšní a budou vás neúnavně přesvědčovat, že smažené hranolky z brambor objevili oni, a nikoli Francouzi, jimž se vynález tohoto pokrmu neprávem přičítá. V Bruggách mají hranolky dokonce vlastní muzeum a na stánky s touto dvakrát smaženou lahůdkou, která se jí s pořádnou dávkou majonézy, narazíte na každém rohu.
  • Podobné je to i s vaflemi – i ty jsou nejlepší ze stánku či pouličního okénka, čerstvě upečené, sladce voňavé a ještě horké. Belgičané dělají vaflí hned dva druhy: bruselské, které jsou křehké a lehké a podávají se se šlehačkou, a lutyšské, které jsou sladší a hutnější.
  • A pokud si potrpíte na chuť moře, vyzkoušejte slávky, vaří se buď v pivu, bílém vínu nebo vývaru a jedí se – jak jinak než – s hranolkami!

Švýcarsko

Rozeklané alpské štíty, průzračná jezera, horské louky, cinkání kravských zvonců, sýr a čokoláda, to se nám vybaví, když se řekne Švýcarsko.

  • Nejznámějším švýcarským pokrmem je asi sýrové fondue, které se původně jedlo pouze v zimě a pouze v Alpách. V každém kantonu, kde se fondue tradičně podávalo, místní používají trochu jiné druhy sýra v rozličných poměrech.
  • Další typicky horalskou pochoutkou, dnes rozšířenou po celé zemi, jsou bramborové placky rösti.
  • eméně oblíbený je raclette – rozpuštěný sýr s vařenými bramborami. 

Britské ostrovy

Britská kuchyně nemá dobrou pověst, traduje se o ní, že je těžká a nudná. Ovšem díky koloniální minulosti vstřebali Britové tolik zajímavých kulinárních vlivů, že za národní jídlo pokládají dnes i kari (vyzkoušet můžete třeba verzi ‚bohyně kuchyně‘ televizní hvězdy Nigelly Lawsonové) a celosvětově oblíbený pokrm kuřecí tikka masála údajně nevznikl v Indii, ale v indické restauraci v lůně Británie, a tak odpovídá spíš evropským než autenticky oientálním chutím. Ovšem ani ty tradiční, prosté pokrmy deštěm omývaných ostrovů nejsou vůbec špatné.

  • Nedělní hovězí i jehněčí pečínky se spoustou brambor, politých šťávou z masa, a několika druhy zeleniny, čaj o páté se spoustou sendvičů, drobných zákusků,  a nepostradatelných scones, jež se podávají s clotted cream, v křupavém těstě zapečené masové koláčky, skotská vejce nebo smažené fish & chips, jež si Britové hojně polévají octem a jedí je přímo ze zamaštěných papírových kornoutů (dnes už – pravda – nikoli novinových, jak bývalo u šetrného národa dříve zvykem) – to všechno jsou doslova kulinární instituce a stojí zato je ochutnat.

Skandinávie

Země na severu Evropy mají společné: lásku k přírodě a sportování na čerstvém vzduchu, velkou společenskou soudržnost a slavné designéry, kteří ovlivnili bytovou kulturu 20. století. Ve Švédsku se navíc zrodil fenomén nábytku složeného naplacato v krabicích, který měl na estetiku našich bytů vliv ještě větší. A žluto-modrý nábytkový řetězec přispěl i k popularitě skandinávské kuchyně – kdo by nemiloval švédské masové kuličky? Mleté maso je základem i další oblíbené švédské klasiky karbanátků Lindström. 

  • Nepostradatelnou severskou potravinou jsou brambory, častým kořením zase kopr a neodmyslitelnou surovinou jsou mořské ryby, zejména treska, sleď a losos.
  • Dalším příspěvkem Skandinávie do světové kuchyně je švédský stůl, z něhož si hosté sami berou obložené chlebíčky a další drobné pochoutky.
  • A nesmíme zapomenout ani na dezerty: celosvětovou popularitu si získaly skořicové rolky kanelbullar, kterým u nás říkáme vtipně šneci a bez nichž si Švédové neumějí představit pauzu na kávu neboli fika. Neméně lahodný je mandlový dort krále Oscara II. 
  • Dánsko dalo světu zase slovo hygge a s ním spojený koncept spokojeného života. Díky němu může být i opečený chleba jídlem, které nás hodí do pohody. A kdyby to nevyšlo s chlebem, pořád zbývá lahodný horký nápoj glögg.

Spoustu dalších slavných mezinárodních receptů najdete v kuchařce edice Apetit nazvané Restaurant Evropa.

Autor: Lucie Velek
Semly
Více než hodinu
Snadné