Recepty se špekáčky

Špekáčky jsou u nás oblíbenou specialitou, jde o malé buclaté uzenky se zhruba 4 cm v průměru. Často se jim říká prostě jenom buřty. Špekáčky ovšem mají svá specifika a od běžných buřtů se liší: Tvoří je totiž jemně namletá směs masa, koření a na kousky nakrájený špek, který je patrný na řezu.

Recepturu špekáčku rámcuje česká legislativa, špekáček však může při určité kvalitě nést také evropskou ochrannou známku. Ta pak zaručuje, že kupujete nejkvalitnější špekáčky vyrobené podle tradiční receptury – tedy bez náhražek a s vysokým podílem masa. Kvalitu poznáte tna první pohled také podle toho, že jsou ovázané provázkem. Hodit se budou na utopence, do lahůdkových salátů, pomazánek, "buřtgulášů" i na gril nebo do trouby třeba v podobě špekáčků na pivu.

• Světlo světa špekáčky spatřily v roce 1891 v Praze, kdy se konala Zemská jubilejní výstava. Tehdy se vyráběly ze směsi vepřového a hovězího, třetinu výrobku tvořily kostičky pokrájeného špeku.
• Obyčejné špekáčky musejí podle české vyhlášky obsahovat minimálně 40 % masa a maximálně 45 % tuku. Nesmí se do nich přidávat drůběží separát, pouze vepřové nebo hovězí maso (či jejich směs).
• Na výrobu 100 kilogramů špekáčků, které mohou použít označení "Zaručená tradiční specialita", je mimo jiné nutné použít alespoň 56 kilogramů masa (vepřového a hovězího) a 27 kg slaniny.